Nadstranickost
Václav Klaus
V roce 2001 Václav Klaus na adresu V. Havla prohlásil: „Prezident by měl veta používat jako šafránu – jednou za desetiletí a ne aby se o to pokusil několikrát za týden. Považuji to za pošlapání základních prvků parlamentní demokracie.“
Některé z vetovaných zákonů Václavem Klause:
- 11/2003: zákon o státní sociální podpoře, která měla zpřísnit vyplácení dávek
- 11/2003: zákon o zdravotním pojištění, podnikatelé měli platit více na zdravotním pojištění
- 11/2003: zákon o DPH, měl zdražit telefon a internet, služby právníků a daňových poradců (z 5 na 22 %)
- 4/2004: zákon o dani z přidané hodnoty. MF Dnes ve svém deníku uvedla: „Česko se zavázalo, že kvůli Evropské unii daňová pravidla změní. Pokud se poslancům nepodaří prezidentovo veto přehlasovat, hrozí zemi vážné potíže s unií a zmatek v zahraničním obchodě.“ (MF Dnes, 10.4.2004)
- 2/2005: zákon o hodnocení hluku v životním prostředí, část komentáře V. Klause k vetu: „Hluk je neodstranitelnou součástí životního prostředí člověka, protože je důsledkem aktivního a produktivního života lidí. Snaha hluk beze zbytku odstranit (nebo jej totálně plánovat a regulovat) je neslučitelná se samotnou podstatou svobodné společnosti. (..) Tento zákon nebojuje proti hluku, ale má ambice zařadit hluk mezi společností řízené jevy.“ (Klaus.cz, 9.2.2005)
- 2/2005: zákon o nemocnicích, který by zakazoval převod nemocnic na obchodní společnosti
- 3/2006: zákon o registrovaném partnerství, Klaus zákon vetoval s tím, že je „tragickým omylem“ (MF Dnes, 9.5.2006).
- 5/2006: zákoník práce
- 5/2006: zákon o zastavárnách, který měl zakázat noční prodej v bazarech a zastavárnách. Podle Klause je zákon kandidátem na titul „nejhorší zákon roku“ (MF Dnes 3.5.2006).
- 6/2006: zákon o kinematografii, který měl změnit způsob financování českých filmů
- 6/2006: novela zákona o ochraně hospodářské soutěže
Jan Švejnar
Jan Švejnar: „Prvním předpokladem k tomu, aby (prezident, pozn. serveru) přispěl ke kultivaci politiky, je jeho skutečná nadstranickost, tj. neutralita v politické soutěži a schopnost měřit všem stejným metrem.
(..)
Volby jsou záležitostí politických stran. Prezident v nich nemá aktivně působit, musí však garantovat, že se jedná o rovnou soutěž. Proto je problematické, když je prezident úzce spjat s jednou politickou stranou, nebo když se Pražský hrad stává mocenským centrem v domácí politice. Česká politická scéna a její kultura nepotřebují ,Hrad‘ jako další politickou stranu, ale naopak potřebují nadstranického moderátora.“
Jan Švejnar: Chci „..postupovat ryze průhledným a předvídatelným způsobem po volbách. Budu dopředu avizovat, jakým způsobem budu reagovat na různé varianty volebních výsledků. Budu držet slovo a všem měřit stejně.“
(ŠvejnarPrezidentem.cz, 21.1.2008)
Komentáře a názory
Jiří Pehe: „...už v třetím roce svého prezidentství Klaus překonal svým 30. vetem celkový počet zákonů, které vetoval Havel.“
Jiří Pehe: „až do poloviny roku 2006, kdy ve volbách zvítězila Občanská demokratická strana, prezident nezmeškal jedinou příležitost, aby se agresivně nevymezoval proti vládě vedené sociální demokracií. Činil tak nejen prostřednictvím různých projevů, v nichž z pozic údajného obránce individuálních svobod brojil proti konceptům, které hájí ČSSD, ale i zcela konkrétně—například vetováním mnoha zákonů protlačených Poslaneckou sněmovnou vládní koalicí či volebním spojenectvím ČSSD a komunistů.
(...)
Poté, co volby v červnu 2006 vyprodukovaly volební pat, ukázalo se, že Klaus umí jen polarizovat, nikoliv sjednocovat. Nejprve vyhrotil situaci tím, že dopředu odmítl možnost jmenovat předsedu ČSSD Jiřího Paroubka premiérem, pokud by v prvním pokusu neuspěl šéf ODS Mirek Topolánek. Zablokoval tak na týdny zvolení předsedy Poslanecké sněmovny. Později svými neobratnými kroky nebo kontroverzními prohlášeními vyhrotil situaci i samotné ODS.“
Petr Uhl: „Problém je, že Klaus nedokáže říci – ano, měl jsem takové názory a ještě dnes mě takové věci napadají, ale jako prezident republiky mám být zdrženlivý, neboť nemluvím sám za sebe či za politickou stranu. Takhle dává najevo, že se nemíní nijak vázat ústavními zásadami, které je povinen dodržovat, jak ostatně slíbil.“
